Nejnovější fotografie
Olivy, víno a genialita
Olivy, víno a genialita
Renesanční Itálie byla rájem umělců, myslitelů i vynálezců. Lidé začali znovu objevovat myšlenky starých Řeků a Římanů. Dívali se na svět kolem sebe novým pohledem nespoutaným tisíciletou nadvládou církevních dogmat. Jedním ze středisek tehdejšího vzdělání bylo i Toskánsko. Cílem učenců se stávala hlavně velká a proslulá toskánská města jako například Florencie nebo Pisa. V kopcích mezi nimi se však skrývá malé nenápadné městečko, jehož jméno zná dnes snad každý. Dalo světu jednoho z největších renesančních géniů.
Skromné rodiště velkého umělce
Na jedné z křižovatek silnice vedoucí z Florencie do Pisy stojí na ukazateli směru napsané jméno Vinci. Ten, komu připadá povědomé, se nemýlí. Právě zde se totiž narodil Leonardo da Vinci, vzor všestrannosti a nadanosti dávných vědců a vynálezců. Od jeho dob se městečko příliš nezměnilo. Dodnes mu vévodí opevněný hrad z dálky připomínající loď a okolní svahy hory Montealbano porůstají vinice a olivové háje. Místní olivový olej a víno Chianti jsou proslavené široko daleko. Není divu, že zde Leonardo ve svých mladých letech nacházel inspiraci pro přemýšlení i tvorbu. Tady se také naučil milovat přírodu a tvory, kteří v ní žijí.
Osada pamatuje osídlení Etrusků a příchod Římanů. Stála tedy již v době, kdy antičtí myslitelé přicházeli na věci, které o tisíc let později lidé jako Leonardo s údivem objevovali znovu. Dnes má oblast Vinci, tedy město a okolní vesnice, asi čtrnáct tisíc obyvatel. Ve třináctém století připadla celá oblast pánům z Florencie a tehdy si místní obyvatelé mnoho klidu neužili. Vinci totiž tvořilo západní hranici florencijského státu a proto na ně z první ruky dopadaly útoky jeho nepřátel. Tehdy poskytoval hrad městu neocenitelnou ochranu.
Nadaný nemanželský syn
Leonardo byl synem mladého notáře a venkovské děvečky jménem Catarina. Snad právě kvůli jejímu původu si ji Leonardův otec nakonec nevzal. Ve svém životě se pak ale oženil čtyřikrát a Leonardovi přibylo dalších jedenáct sourozenců. Ve skutečnosti se také nenarodil přímo ve Vinci, ale v malé vesničce jménem Anchiano asi tři kilometry nad městem. Ze statku se za otcem do Vinci přestěhoval až ve svých pěti letech. Už od mládí jevil talent na vědu a umění a odešel proto studovat malířství do Florencie. Netrvalo dlouho a překonal i svého učitele, tehdy věhlasného umělce Verrocchia. Neustále ho uchvacovaly nové věci a často se stalo, že se vrhl do nových výzkumů ještě dřív, než stačil dokončit ty předchozí. Zůstalo po něm proto mnoho nedokončených pláten i rozpracovaných nápadů. Na svoji dobu vymýšlel věci, ze kterých zůstává rozum stát. Vynalezl kuličkové ložisko, zdokonalil tkalcovský stav, kladkostroj nebo převody s použitím ozubených kol.
Jeho přemýšlivý duch se však pustil ještě mnohem dál. Začal pracovat i na věcech, ke kterým se vědci vrátili až s příchodem dvacátého století. Pokusil se sestrojit helikoptéru i letadlo. Jeho vrtulník byl však dřevěný, vypadal jako obrovská vývrtka a poháněli ho čtyři muži, kteří běhali uvnitř kolem dokola a roztáčeli tak vrtuli. Pochopitelně se nikdy neodlepil od země. Jiné Leonardovy projekty však slavily úspěch. Sestrojil například bicykl a načrtl projekt, podle kterého měl vzniknout most spojující obě strany Bosporské úžiny v Turecku. Tehdejší stavitelé se smělého díla zalekli. Podle výpočtů dnešních inženýrů, kteří studovali Leonardovy plány, by však šel most skutečně postavit. I když byl da Vinci pacifista a dokonce pouštěl na svobodu zvířata, která kupoval na tržištích, stavěl pro pány z Milána válečné stroje. Vymyslel například i obrněný dřevěný tank, který se ježil děly, a načrtl i plány ponorky.
Leonardo žije dál
I když od smrti velkého génia uplynulo téměř pět set let, ve Vinci se s jeho podobiznou i dílem setkáváme na každém kroku. Jeho nejslavnější obraz, Mona Lisa, se na turisty směje z pohledů, brožurek i triček. V hradu funguje od roku 1953 muzeum, kde vystavují přesné kopie jeho vynálezů postavených podle mistrových náčrtků z jeho zápisníků. Nedávno otevřeli novou expozici da Vinciho uměleckých děl. Ve vinotéce pod hradem se dají dokonce sehnat láhve Chianti s mistrovým portrétem na vinětě.
Na Leonarda jsou všichni obyvatelé Vinci nesmírně hrdí. V den jeho narození, 15. května, pořádají každoročně velké slavnosti. Konají se zde výstavy, pouliční trhy a v knihovně nesoucí umělcovo jméno probíhá „Lettura Vinciana“, mezinárodní setkání, kde se hovoří o nejrůznějších aspektech Leonardova odkazu. V osmdesátých letech zrekonstruovali i jeho rodný dům v Anchianu, který si nyní mohou návštěvníci prohlédnout zvenku i zevnitř.