Mgr. Michael Fokt - fotograf Foto Fokt - www.foto-fokt.cz

Monako

Oceánografické muzeum v Monaku láká celý rok

Oceánografické muzeum v Monaku je Mekkou milovníků života pod mořskou hladinou. Starobylé muzeum, jehož základní kámen byl položen na konci devatenáctého století, se může pochlubit stovkami tisíc exponátů. Více než milión lidí ročně sem však přichází obdivovat především vyhlášená akvária s mořskými živočichy.

Život za sklem

V devadesáti nádržích defilují před uchvácenými návštěvníky téměř nekonečné řady ukázek podmořského života. Celá expozice je rozdělená na dvě části - v první z nich se prohání na 250 druhů tropických ryb a v druhé 100 druhů obyvatel Středozemního moře. Během dvou hodin tak mohou návštěvníci shlédnout divy tropických oceánů i život moře, které jim šumí přímo pod okny. Jednotlivá akvária přitom věrně napodobují různá prostředí podmořského světa. V písečné tišině odpočívají nenápadní platýsi, kteří umějí hravě na své kůži napodobit vzor písku kolem sebe. Hned vedle může zvídavý pozorovatel poodhalit tajemství podmořské pěstírny slávek nebo korálového útesu. Ve volné vodě se vznášejí medúzy a mezi kameny se skrývají jedovaté ropušnice.

Ve velkém rifovém akváriu je k vidění kus nefalšovaného rudomořského korálového útesu, který sem monačtí odborníci dopravili letecky přímo z mořského pobřeží. Celou složitou akci řídili experti na podmořskou biologii z univerzity v Nice a výsledek stojí rozhodně za to. Tím, že biologové vyzvedli celý blok útesu, dostali se do akvária všichni jeho obyvatelé od jednobuněčných řas přes měkkýše, korýše, rournatce a hvězdice až po drobné rybky. Každodenní život celého společenství se tak odehrává přímo před očima lidí.

Dvě patra vody

Největší chloubou muzea je však žraločí laguna. Gigantické akvárium dlouhé devět metrů spočívá na rostlé skále a může fungovat jen díky nejmodernějším technologiím výstavby a údržby vody. Jeho šest metrů vysoký vodní sloupec prochází stropem a zabírá tak celá dvě patra budovy. O čistotu skel a vnitřního vybavení se starají muži s potápěčskými přístroji. Tři obrovská okna v různých výškách nádrže jsou vyrobená ze speciální akrylátové hmoty. Aby vydrželo nesmírný tlak vody, je největší z nich silné plných pětatřicet centimetrů. V jednotlivých patrech mohou diváci sledovat život v různých hloubkách akvária. Celá nádrž je přitom rozdělená průhlednou přepážkou na dvě části. V jedné z nich bují korálový útes, druhá je věnovaná větším živočichům volné vody. Plavou zde ladní žraloci, u dna se drží placatí rejnoci a mezi kameny vykukují dravé murény.

Pod dohledem počítačů

Mořští živočichové jsou velice citliví na čistotu vody. O tu se stará celá soustava filtrů a odkalovacích nádrží. Středomořská akvária dostávají čerstvou vodu přímo z šedesátimetrové hloubky moře pod okny, tropické nádrže jsou napojené na uzavřený okruh. Sem se žádná voda zvenčí nedostane. Podmínky v každém jednotlivém akváriu měří citlivá čidla. Centrální počítač data vyhodnocuje a neprodleně upozorňuje obsluhu na všechny zjištěné nesrovnalosti.

Objednávka krmení pro tak různorodou sbírku živočichů by zarazila nejednoho majitele přímořské restaurace. Chovanci akvárií ročně spořádají jeden a půl tuny makrel a sardinek, téměř stejné množství různých měkkýšů, tunu korýšů (tedy krevet, krabů a podobných pochoutek), dvě stě kilo sépií, stejné množství špenátových listů a půl tuny dalších přísad jako jsou řasy, krill nebo různí červi. Některé ryby polykají potravu jako na běžícím pásu, jiným se musejí sousta trpělivě podávat do úst pinzetou.

Čas k odpočinku

Po celé budově muzea jsou pro unavené návštěvníky připravené lavičky. Mohou si tak beze spěchu prohlédnout akvária, dvě patra vitrín s konzervovanými mořskými organismy, unikátní sbírku velrybích koster či historické expozice z dob začátků zkoumání slaného živlu. Na obří obrazovce v přízemí mohou sledovat v přímém přenosu dění na monackém útesu. Podmořskou scenérii snímá podvodní kamera, která nepřetržitě natáčí v hloubce téměř třiceti metrů pod hladinou. Obrazový záznam neslouží jen k pobavení diváků, ale i k získávání důležitých vědeckých údajů. Na terase muzea, odkud je krásný výhled na monacké pobřeží, se mohou návštěvníci občerstvit v místní restauraci. Ti, kterým více vyhovuje duchovní potrava, mohou navštívit rozsáhlou knihovnu s 25 000 svazky děl z oborů podmořské biologie a oceánografie. Každý si tu zkrátka najde to, co mu vyhovuje nejvíce.