Jersey
Jersey - ostrov poslední záchrany
Deštné pralesy Amazonie mizí pod rukama nenasytných těžařů dřeva, krysy a králíci vysazení na četných ostrovech decimují jejich faunu a flóru a pytláci nemilosrdně střílejí vzácná zvířata pro maso, kůži nebo kly a rohy. Na světě je proto stále více živočichů, kterým hrozí vyhubení. Ohrožená zvířata se však naštěstí mají kam uchýlit. Tou zemí zaslíbenou je malý anglický ostrov Jersey u francouzských břehů Atlantiku. Tamní zoologická zahrada se specializuje právě na záchranu ohrožených druhů.
Láska hory přenáší
A to i láska k přírodě. Na počátku jerseyské zoo stála sbírka exotických zvířat uprostřed Londýna a člověk, který propadl kouzlu všemožných živých tvorů. Jmenoval se Gerald Durrell a příroda ho fascinovala už od dětství. Než si založil vlastní zoologickou zahradu, vyjížděl na expedice a sháněl zvířata pro jiné zoo. Z ničeho nic se stalo, že zůstal v Anglii s jednou takovou zásilkou, pro kterou marně hledal ubytování. Jeho snaha skončila tím, že pro své svěřence vybudoval novou oázu přírody na ostrůvku ve vodách kanálu La Manche.
Jeho snahy se však neomezily jen na malý ostrůvek u evropských břehů. Ohrožení živočichové žijí na celé naší planetě. Při Zoo Jersey proto vznikla mezinárodní organizace na ochranu ohrožených druhů. Spolu s vládami Madagaskaru, Mauritia, amazonských států a dalších zemí se snaží pomoci ubývajícím zvířatům na území těchto států. Kromě ochrany jejich životního prostředí dopravují zoologové na Jersey chovné skupiny těchto živočichů, aby pomohli zvýšit jejich počty rozmnožováním v zajetí. Návštěvníci zoologické zahrady tak mohou na vlastní oči spatřit takové skvosty světa zvířat jako jsou lemuři z Madagaskaru, sumaterští orangutani, lvíčci zlatí nebo medvědi brýlatí z Jižní Ameriky.
Parádníci s hřívami
Kosmani jsou drobné čilé opičky z Jižní Ameriky. V zoologických zahradách vždycky spolehlivě přilákají pozornost návštěvníků. Málokdo z nich si však uvědomí, že se nad hlavami těchto pralesních rarášků vznáší hrozba zkázy. Amazonské pralesy, které jsou jejich domovem, rychle mizí a z původního souvislého lesa zbývají často jen ostrůvky uprostřed obdělávané půdy. Jednotlivé populace opic jsou tak navzájem odříznuté a pomalu vymírají. V jerseyské zoo našlo azyl několik nejvzácnějších druhů těchto primátů. V rámci mezinárodního záchranného programu pro lvíčky zlaté odchovali na Jersey už více než 40 mláďat. Pět z nich vysadili jerseyští chovatelé opětovně do volné přírody. Návrat zvířat do jejich životního prostředí, takzvaná reintrodukce, je vždy zlatým hřebem a vrcholnou snahou zaměstnanců zoo i mezinárodní organizace na ochranu ohrožených druhů. Tento husarský kousek se jim povedl nejen v případě lvíčků.
Aye-aye a ti druzí
Madagaskar se od africké pevniny oddělil před desítkami miliónů let. Od té doby se jeho příroda vyvíjela svým vlastním směrem. Výsledkem je řada unikátních druhů zvířat, která nežijí nikde jinde na Zemi. S příchodem člověka začala jako všude jinde místní příroda trpět a mnoho živočichů se tak záhy stalo úspěšnými kandidáty na ubytování v pavilonech Durrelovy zoo. Nejváženějšími chovanci ze sbírky lemurů jsou podivní noční tvorové známí pod tajemným názvem ksukol nebo anglickým pojmenováním aye-aye. Patří mezi nejvzácnější tvory naší planety a dostalo se jim cti obývat speciální noční pavilón blízko zámečku, který se rozkládá uprostřed pozemků zoo. Za dne svítí ksukolům v ubikaci červené světlo, které noční primáti nevnímají a návštěvníci si je tak mohou prohlédnou i během dne. Do zoo je přímo z Madagaskaru přivezl Gerald Durrell osobně v roce 1990. Vzácná zásilka čítala dvě samičky, dva samce a stejný počet mláďat. V prostorné a členité ubikaci si zvířata brzy zvykla a o dva roky později potěšila své opatrovníky narozením prvního mláděte. Kromě aye-aye se Zoo Jersey může pochlubit i dalšími „špeky“ madagaskarské fauny. Návštěvníci tu mohou například pozorovat obě barevné formy lemurů vari nebo vzácné lemury šedé. Přímo na Madagaskaru funguje v národním parku Tsimbazaza záchranné centrum místní fauny, které podporují odborníci z Jersey.
Občanka pod kůží
Chovatelé z Jersey pomáhají zakládat v dalších zoologických zahradách světa podpůrné chovné skupiny vzácných živočichů. Umisťují sem úspěšně odchovaná mláďata ze svých zdrojů. Více fungujících skupin zvířat znamená větší jistotu. Do svého nového domova však nejdou živočichové bez náležitých průvodních listin. Během jejich života na Jersey zaznamenávali ošetřovatelé pečlivě všechny jejich životní projevy, zvláštnosti a také to, z jakých rodičů pocházejí. Všechny tyto informace předávají novým opatrovníkům. Pro snadnější dostupnost vyvinuli jerseyští zoologové mezinárodní databázi o zvířatech ARKS, do které mají přístup všechny zoo spolupracující na záchraně ohrožených druhů. Dnes také není u většiny zvířat těžké rozeznat od sebe všechny chované jedince. Na Jersey jim pod kůži jednoduchým zákrokem vpraví mikročip velikosti zrnka rýže, který vysílá přes pokožku desetimístný identifikační kód složený z písmen a číslic. Speciální čtecí zařízení kód zachytí a zobrazí na displeji. Každé zvíře si tak nosí svůj průkaz původu neustále s sebou ve vlastním těle.