Mgr. Michael Fokt - fotograf Foto Fokt - www.foto-fokt.cz

Bazilišek není drak

Bazilišek není drak

Středověká mytologie se jen hemží tvory, při jejichž spatření by asi člověku tuhla krev v žilách. Většina z nich naštěstí žije jen ve světě pověr a pohádek. Mezi takovými výplody lidské fantazie narazíme i na jméno bazilišek. Na rozdíl od draků a vlkodlaků však tito tvorové skutečně existují. Neumějí sice plivat oheň ani zabíjet pohledem, zato však mají tajemný vzhled a pestré životní zvyky. Snad proto si našli cestu do terárií milovníků přírody po celém světě.

Ježíšova ještěrka

Bazilišci patří mezi elitní sprintery amazonských pralesů. Když musí takový mytický drak utíkat opravdu rychle, vzpřímí tělo a peláší jen po zadních nohou. Může tak dosáhnout rychlosti dvanácti kilometrů za hodinu a sprint na sto metrů by zvládl asi za třicet sekund. Nejzajímavější na tom je, že pořádně rozběhnutého baziliška nezastaví ani menší říčka. Sprintuje prostě dál po vodní hladině, jako by se nechumelilo. Než se nakonec potopí, může tak uběhnout i několik desítek metrů. Právě toto umění „chodit po vodě“ vyneslo baziliškům v několika jazycích pojmenování Ježíšova ještěrka. Ani konec zázračného běhu však není pro baziliška žádnou katastrofou. Ve vodě se cítí stejně dobře jako na břehu. Pod vodou může uplavat celé desítky metrů a v tekutém živlu hledá někdy spásu před většími dravci. Skočí do vody ze stromu, kde slídí po různém hmyzu nebo vybírá ptačí hnízda, a hbitě plave do bezpečí.

Vila s bazénem

Pohled na baziliška vyhřívajícího se na větvi v teráriu patří rozhodně k zajímavým a nevšedním zážitkům. Samci těchto ještěrů mají na hlavě mohutnou přilbu a na hřbetě vysoký hřeben šupinaté kůže. Jejich avantgardní ozdoby jsou součástí baziliščího mimického jazyka. Když chce rozvášněný nápadník naznačit svému protivníkovi, že je dáma již zadaná, použije k tomu právě svých výrůstků. Sebevědomě je ukazuje vetřelci a vyzývavě při tom kývá hlavou. Protože statný baziliščí samec může i s dlouhým ocasem měřit více než tři čtvrtě metru, je to vskutku imponující podívaná.

Díky svým rozměrům, zálibě v koupání i neklidné povaze patří bazilišci mezi náročné nájemníky. Párku těchto zvířat se bude dobře dařit v ubikaci vysoké přibližně dva metry a dlouhé metr a půl. V tomto pralesním teráriu musí být velká nádrž na vodu a nad ním větve porostlé rostlinami, kde se budou šupinatí draci vyhřívat. I ve velkém teráriu se může stát, že se polekaný bazilišek rozběhne proti sklu a zle si poraní citlivou tlamu. Sprinterské sklony se nedají úplně potlačit ani po delším čase v zajetí. Nejlepší je proto pořídit si mládě, které přišlo na svět v teráriu. Je od narození zvyklé na menší prostor i na lidi a tolik se neplaší. Při vydatném krmení nejrůznějším hmyzem, malými myškami a občas sladkým ovocem může pohádkový bazilišek svému majiteli vydržet déle než patnáct let.