Nejnovější fotografie
Obrněnci korálových útesů
Obrněnci korálových útesů
Teplá mělká moře se podobají živé polévce přeplněné nejrůznějšími živočichy a rostlinami. Všichni si v této tlačenici museli najít své místo a vynalézt způsob, jak se nasytit a přežít. Živočichové na útesu mají proto stejně jako v jiných společenstvích rozdělené úlohy. Někteří se stali nenasytnými lovci, jiní se živí spásáním řas. Všichni však za sebou zanechávají velké množství zbytků, které představují prostřený stůl pro další hladové krky. Mezi takové sběrače patří i krabi a krevety. Někteří z těchto korýšů se honosí překrásnými pestrými barvami a mají zajímavé životní zvyky, které ochotně předvádějí i za sklem mořských akvárií. Není proto divu, že padli do oka těm, pro které se mořská akvaristika stala životní zálibou.
Křehká krása
Zdaleka ne všichni korýši se však v pečlivě zařízeném akváriu chovají jako vzorní podnájemníci. Většina těch, kteří patří do podřádu lezoucích (Reptantia), jeví značné vandalské sklony. Tito krabi, humři a langusty ryjí v písku, vyvracejí a shazují pečlivě naaranžované kameny a mohou dokonce napadat a požírat menší živočichy či tvory žijící přisedle na dně.
Do společného akvária se proto mnohem lépe hodí křehké a většinou pestře zbarvené krevety. Většina z nich nepředstavuje žádné nebezpečí pro ostatní obyvatele nádrže a tím, že provádějí svoji asanační práci, jsou pro chovatele užitečnými pomocníky při udržování čistoty v akváriu. Právě na čistotu a kvalitu vody jsou mořští živočichové velice citliví. Oceán navíc představuje poměrně stabilní prostředí. Teplota a složení vody se ve většině moří mění jen nepatrně. Ten, kdo chce být při chovu mořských živočichů včetně krevet a garnátů úspěšný, musí jim tento komfort dopřát i v zajetí.
Pilní čističi
Rybí tělo je plovoucí zoologická zahrada. Mezi šupinami, v ústní dutině i v žábrách nerušeně vegetuje velké množství cizopasníků a plísní. Ryby samy nemají žádný způsob, jak se těchto obtížných příživníků zbavit. Naštěstí však mohou vyhledat pomoc u odborníků - čistících krevet. Tito garnáti mívají většinou na těle výrazné červenobílé vzory, které jim slouží k přilákání zákazníků a k tomu, aby se připlouvající ryby mohly ujistit, že jsou na správné adrese. Před úkrytem čistící krevety zůstane ryba nehybně stát. Někdy se dokonce postaví hlavou dolů a rozevře ústa a skřele, aby měl drobný lazebník snazší práci. Garnát neohroženě šplhá po rybím těle a pilně vyzobává parazity i ostatní nečistoty. Hledá mezi šupinami, očistí však i oči ryb a nevyhne se ani žábrám a ozubeným ústům. Mezi zuby hledají krevety zbytky staré potravy.
Garnáti - čističi se nestěhují a žijí ve svém úkrytu po celý život. Ryby žijící v okolí se proto rychle naučí, kam mají jít, když je sužují cizopasníci. Tyto čistící stanice jsou na útesu tak populární, že mají krevety od rána do večera plné ruce práce. Ryby se k jejich úkrytům stahují často v celých skupinách a na generální očistu pak musejí čekat ve frontě. Výrazné zbarvení zaručuje čistícím krevetám, že si je jejich klienti nespletou s chutným soustem a že jejich snažení neskončí dříve, než mohlo vůbec začít.
Spolupráce čistících krevet a jejich rybích zákazníků je jedním z mnoha příkladů vzájemně prospěšných vztahů vznikajících mezi živočichy obývajícími korálový útes. Jeden druhému vzájemně usnadňují život a zlepšují tak šance svého partnera na přežití v přeplněném prostředí. Krevetám je za jejich snahu odměnou nikdy nekončící přísun potravy, ryby se zase bez námahy zbavují parazitů, které je vyčerpávají. Tuto symbiózu předvádějí obě strany i v akváriu, v omezeném prostoru nádrže však může užitečná idyla vyústit ve vážnou krizi. Když chovatel své krevety vydatně přikrmuje, mohou si tito drobní korýšci navyknou v klidu čekat na pravidelné krmení místo toho, aby se sami snažili a vyčerpávali hledáním potravy na rybích tělech. Mnohem horší je však druhá možnost. V poměrně malém akváriu nemohou ryby odplavat z dosahu svých horlivých čističů. Časem je může neustálá a vtíravá pozornost krevet natolik unavit, že někdy pestré lazebníky v touze po klidu raději sežerou.
Krevetí zvláštnosti
Jiné druhy krevet si za své životní partnery volí živočichy z nejrůznějších skupin. Garnát druhu Alphaeus djibutensis žije ve společné noře s drobnou rybkou z čeledi hlaváčovitých. Hlaváč by nebyl schopný jejich obydlí vybudovat. Jako zedníka a tuneláře si proto „najme“ krevetu. Na oplátku poskytuje svému staviteli strážní službu - vidí mnohem lépe než garnát a včas ho varuje před blížícím se nebezpečím. Kreveta se dotýká rybky svými dlouhými citlivými tykadly. Při ohrožení sebou hlaváč mrskne a upozorní tak krevetu, že se blíží nepřítel. Oba partneři pak prchnou do své nory.
Malé krevetky rodu Synalphaeus zase o
sídlily chodbičky uvnitř těla mořských hub. Žijí zde způsobem, který se nápadně podobá provozu mraveniště. Vajíčka snáší jediná plodná královna. Ostatní krevety se starají o obživu celé kolonie a největší z nich plní funkci obránců. Brání kolonii před nepřáteli a také před návštěvami krevet obývajících sousední houby.
Tyto krevety jsou však malé, pouze okolo jednoho centimetru velké, a v akváriích jsou proto k vidění pouze zřídka. Někdy si však chovatel nevědomky zanese do nádrže jejich blízké příbuzné, takzvané klapavé neboli pistolové krevety patřící do stejného rodu. Nejsou moc vidět, o to více jsou však slyšet. Jedno z jejich klepet je zřetelně zvětšené a s jeho pomocí dokážou tito střelci mělkých vod vyloudit zvuk podobný výstřelu z pistole. Soudí se, že tak omračují svoji drobnou kořist. Akvaristé je však pro jejich střelecké závody příliš nemilují a většinou se je snaží z akvárií odstranit.
Řetězec pokračuje dál
I když prokazují čistící krevety dravým rybám neocenitelné služby, mohou se i ony čas od času stát jejich potravou. Ještě mnohem hůře jsou na tom ty druhy garnátů, které se živí vybíráním zbytků potravy spadlých na mořské dno nebo plovoucích ve vodě. Ty před jejich hladovými nepřáteli nechrání žádné tabu. Jsou proto oblíbenou potravou mnoha druhů masožravých ryb i jiných dravců útesu. Stávají se tak důležitým článkem potravního řetězce, který končí velkými dravci jako jsou například žraloci. V akváriu by však měli garnáti spíše krášlit skálu porostlou korály a odstraňovat zbytky potravy než se sami stát přesnídávkou větších ryb. Před jejich pořízením by měl proto akvarista zvážit, zda se mezi ryby v jeho nádrži vůbec hodí. Obecně lze přitom říci, že se krevetám daří spíše v akváriích obydlených menším množstvím ryb než v hustě zarybněných nádržích. Velké množství ryb znamená větší výkyvy v kvalitě vody i větší rušení garnátů během jejich mírumilovného života.
Je přece jen libo kraba?
Přestože se většina krabů chová v akváriu hůře než sloni v porcelánu, existuje několik čestných výjimek. Jedněmi z nejzajímavějších chovanců jsou drobní porcelánoví krabi rodu Neopetrolisthes. I oni objevili výhody soužití s jinými živočichy. Před svými nepřáteli se totiž skrývají mezi žahavými chapadly mořských sasanek. Svoji hostitelku pak opouštějí jen zřídka. Místo toho raději sedí v bezpečí jejích chapadel a zachycují drobné částečky potravy vznášející se ve vodě.
Podobně nenáročné jsou i nejrůznější druhy poustevníčků. Tito korýši ještě vylepšili ochranu, kterou jim poskytuje jejich tvrdá vnější kostra. Za svůj domov si zvolili opuštěné ulity mořských plžů. Vápenitá schránka, kterou si nosí s sebou, představuje pevný úkryt, ve kterém může krab v mžiku zmizet. Aby se v ulitě udrželi, mají poustevníčci měkký asymetrický zadeček, který do točité schránky zasunou. Uvnitř se pak přidržují pozměněnými zadečkovými končetinami. Stejně jako všichni korýši i poustevníčci rostou. Když jim jejich ulita začne být malá, najdou si prostě větší příbytek a bleskově se do něj přestěhují. Někdy však mohou napadat i živé plže, které sežerou a obsadí jejich obydlí. Někteří z poustevníčků si svoji pevnost ještě vylepšili. Vysazují si na ulitu mořské sasanky. Žahavcům to nijak nevadí - krabi je přenášejí z místa na místo a sasanky se také mohou přiživit na zbytcích z kořisti těchto nevybíravých stolovníků. Když poustevníček mění ulitu, přesadí si na střechu nového obydlí i své sasanky.
Výměna brnění
Křehké krevety, obrovští humři i zavalití krabi mají společnou jednu věc. Jejich tělo kryje pevný chitinový krunýř zpevněný uhličitanem vápenatým. Jednotlivé tvrdé části této vnější kostry jsou navzájem pospojovány pružnými klouby, takže se živočich může bez potíží pohybovat. Celek pak funguje stejně jako brnění středověkých zbrojnošů. Takový exoskelet poskytuje svému obrněnému nositeli výtečnou ochranu před mnoha nenasytnými lovci. Má však jednu velkou nevýhodu. Stejně jako brnění nemůže zvětšovat svůj objem a jestliže chce korýš růst, musí se své výstroje čas od času zbavit.
Všichni korýši proto kutikulu pravidelně svlékají. Když přijde jejich čas, začnou pohlcovat vodu a nadmou tak své tělo. Následkem toho starý krunýř na hrudi praskne a vzniklou trhlinou se postupně ze sevření tohoto brnění vyprostí celý živočich. Nový krunýř, který je připravený pod starou zbrojí, je ještě měkký. Bude trvat několik hodin či dnů, než na těle kraba nebo garnáta opět ztvrdne. Právě v tomto krátkém čase musí korýš povyrůst. Až do dalšího svlékání bude znovu sevřen v pevném brnění. Nová kutikula tvrdne tak, že se v ní ukládá uhličitan vápenatý a jiné minerální soli. Aby korýš nemusel všechny tyto látky znovu získávat ze svého okolí, je schopen před svlékáním vstřebat minerály ze staré vnější kostry do svého těla. Během tvrdnutí je znovu vylučuje do nového krunýře.
Svlékání je také výbornou příležitostí k opravám různých defektů, které živočich během minulého období utrpěl. Korýši mají vysokou schopnost regenerace končetin a při svlékání jim proto dorůstají odlomené nohy i klepeta. Stará kutikula je věrnou kopií svého nositele a korýš ji často ponechává na nějakém nápadném místě, zatímco se sám pečlivě schová do škvíry mezi kameny. Než mu nový krunýř ztvrdne, je pro něj nebezpečné příliš se ukazovat. V tomto krátkém období života, kdy jej nechrání jeho brnění, je velmi zranitelný. Odhozené svlečky často vyděsí začínající mořské akvaristy. Domnívají se, že jejich oblíbená kreveta uhynula. Život však pokračuje dál a za několik dní se korýš v novém kabátě usadí na svém oblíbeném místě. Akvarista se tak může nadále těšit z krásy i zajímavých životních projevů těchto obrněnců korálových moří.