Nejnovější fotografie
Náš miláček
Obrněnci korálových útesů
Teplá mělká moře se podobají živé polévce přeplněné nejrůznějšími živočichy a rostlinami. Všichni si v této tlačenici museli najít své místo a vynalézt způsob, jak se nasytit a přežít. Živočichové na útesu mají proto stejně jako v jiných společenstvích rozdělené úlohy. Někteří se stali nenasytnými lovci, jiní se živí spásáním řas. Všichni však za sebou zanechávají velké množství zbytků, které představují prostřený stůl pro další hladové krky. Mezi takové sběrače patří i krabi a krevety. Někteří z těchto korýšů se honosí překrásnými pestrými barvami a mají zajímavé životní zvyky, které ochotně předvádějí i za sklem mořských akvárií. Není proto divu, že padli do oka těm, pro které se mořská akvaristika stala životní zálibou.
Drtič hlemýžďů
Někteří živočichové sežerou téměř všechno, na co při hledání potravy narazí. Jiní tvorové jsou většími labužníky. Svoji obživu si pečlivě vybírají. Choutky některých zvířat jsou přitom velice vyhraněné. Nad jídelníčkem teju krokodýlovitého (Dracaena guianensis), zavalitého ještěra z amazonských pralesů, by zaplesalo srdce každého francouzského labužníka. Jeho denním chlebem jsou totiž plži.
Rejsek s chobotem ? Bércoun!
Afrika je domovem mnoha zvláštních živočichů. Někteří jsou natolik bizarní, že uvádějí v úžas a zmatek nejenom laiky, ale i odborníky na slovo vzaté. Takovými výstředníky jsou i podivní, přerostlým rejskům podobní tvorové s rypáčky protaženými tak, že připomínají choboty miniaturních slonů. Právě svému čichovému orgánu, za který by se nemusel stydět ani proslulý Cyrano, mohou děkovat za své přiléhavé anglické jméno „sloní rejsci“.
Stavitelé podzemních měst
Nic tak neuchvátí pozornost návštěvníků zoologických zahrad jako živočichové žijící v koloniích. Uvnitř takové skupiny panuje téměř vždy čilý ruch. Žádné stádo, smečka nebo tlupa se neobejde bez pevně daného společenského žebříčku, který jednotlivým členům společenství vymezuje jejich místo v hierarchii a s tím spojené výhody nebo naopak povinnosti snášet rozmary mocných. Taková hierarchie však není jednou pro vždy daná a neměnná. Každé ze zvířat se samozřejmě snaží získat v rámci svých možností co nejlepší a nejvýhodnější postavení. Měřítkem úspěšnosti v této snaze se stávají tělesná síla, obratnost i zkušenosti. Nemine proto snad jediný den, aby jednotlivá zvířata vzájemně „netestovala“ svoji kondici pomocí více či méně ritualizovaných soubojů či jiných metod měření sil. Členové jedné komunity mají navíc mezi sebou více či méně rozdělené jednotlivé úkoly běžného života sháněním potravy počínaje a hlídkováním či společnou obranou konče. Mezi takováto lákadla pro návštěvníky patří i poměrně nenápadní, o to však čilejší psouni prérioví (Cynomys ludovicianus) z širých plání Severní Ameriky. Početná skupina těchto hlodavců našla domov v rozlehlých výbězích velkých kopytníků v pražské zoo. O své postřehy ze života těchto svých neposedných svěřenců se s námi podělil jejich ošetřovatel Petr Fedorov.
Nebezpečné krasavice
V dnešní době se vám může lehce stát, že vás při příchodu do bytu, kam jdete na návštěvu, přivítá mýval, fretka nebo třeba klokan. Můžete ke svému úžasu zjistit, že sdílíte obývací pokoj s třímetrovou krajtou, krokodýlem nebo zeleným leguánem. Za dveřmi nenápadného sídlištního bytu v Praze Letňanech vás obklopí tajemné kuňkavé zvuky, které jakoby přicházely ze samotného srdce amazonských pralesů. V tomto bytě totiž nalezly svůj domov - žáby.