Svět na dlani
Svět na dlani
Prohlédnou si všech pět kontinentů za dvě hodiny se zdá být úkolem, který by nezvládl snad ani sám baron Prášil. V dnešní době je však možné všechno. Stačí si zajet do bavorské metropole Mnichova a projít se po tamní zoologické zahradě Hellabrunn. Zdejší zoo je rozčleněna na oblasti, ve kterých jsou k vidění rozliční zástupci živočichů daného světadílu. Stačí si jen vybrat, jestli nejdříve navštívit africké savany se stády nejrůznějších druhů antilop, polární oblasti obydlené tučňáky či ledními medvědy nebo moderní pavilón opic honosící se mořskými akvárii ukazujícími pestrý život korálového útesu. Ten, komu není příroda lhostejná, si zde může najít mnoho jedinečných námětů k pozorování a dozvědět se něco o životě mnoha zajímavých živočichů od stonožky až po slona.
Obrněnec z džungle
Ještě počátkem minulého století byl nosorožec indický (Rhinoceros unicornis) na pokraji vyhubení. Jeho roh, který mu po tisíciletí poskytoval ochranu před nepřáteli, se stal jeho zhoubou. Prášek z této úctyhodné zbraně je v orientu považován za zázračný lék na impotenci a tamní apatykáři jsou proto ochotní vyvažovat jej zlatem. Protože je však roh nosorožců pouhým kožním derivátem, účinek drahocenného prášku z něj je zhruba stejný jako polykání okousaných nehtů - tedy nulový.
Před smrtícími kulkami neochrání dvoutunového obra ani jeho tvrdá kůže tvořící pláty podobné gigantickému brnění. Neschová se ani ve vlhké džungli na severu Indie, kde žije. Zde se nosorožci toulají o samotě a samci se samicemi se setkávají jen v době páření. To, že se v okolí vyskytuje samice připravená k rozmnožování, pozná roztoužený nápadník na záchodě. I když si každý z nosorožců chrání své území, zakládají společné toalety, kam si chodí ulevovat obrněnci z celého okolí. Podle pachu trusu pak samec pozná, kdy se má vydat na námluvy.
Smrt číhá v listí
Krásně zbarvená zmije gabunská (Bitis gabonica) je mezi spadaným listím v tropickém lese takřka neviditelná. Bez hnutí tu číhá na svoji kořist. Když se nějaký neopatrný hlodavec, opice či dokonce trpasličí antilopa přiblíží příliš blízko, zaútočí zmije bleskovým výpadem přední poloviny těla. Její jed je velice prudký a menší živočichy zabíjí téměř okamžitě. Zmije gabunská má navíc největší jedové zuby v říši hadů - jsou dlouhé až pět centimetrů a v klidu se proto musejí sklápět na patro, aby zmije vůbec mohla zavřít tlamu.
Pod ochranou jedu
Akvária tropického pavilonu odkrývají fascinující pohledy do barevného světa korálových moří. Drobní klauni druhu Amphiprion perideraion, rybky z čeledi sapínovitých, tu předvádějí obrannou strategii, kterou ovládli všichni zástupci jejich rodu. Žijí totiž ve vzájemném soužití s mořskými sasankami. Jedovatá chapadla těchto žahavců však klaunům neublíží. Jejich tělo je obaleno stejným slizem, který chrání sasanku samotnou. Když se tedy malý nájemník schová do žahavé náruče své ochranitelky, její nebezpečné žahavé baterie zůstanou v klidu. Kromě nich defilují za skly nádrží mořští koníci, krabi a garnáti a další obyvatelé slaného světa. Korálová akvária stejně jako zbytek mnichovské zoo jsou osvěžením ducha a místem pro odpočinek, které se zalíbí snad každému.