Nejnovější fotografie
Nudíte se? kupte si fretku!
Nudíte se? Kupte si fretku!
I když vypadá fretka jako divoké zvíře právě odchycené z přírody, opak je pravdou. Patří mezi tři druhy šelem, které se člověku podařilo plně ochočit a zdomestikovat. Vedle koček a psů si proto i fretka může činit nárok na označení domácí mazlíček. Jako společníci v domácnostech se u nás fretky začaly chovat ve větší míře teprve nedávno, dříve se jejich chovem zabývaly spíše kožešinové farmy. Jako mnoho dalších kunovitých šelem, mezi které patří, mají totiž fretky kvalitní a vysoce ceněnou kožešinu.
„Čistokrevnou“ fretku byste v přírodě hledali marně. Jelikož lidé začali s jejím zdomácňováním již v dobách před naším letopočtem, podařilo se již dávno vyšlechtit fretku jako plně domácí zvíře podobně jako kočku nebo psa. Její nejbližší příbuzní, tchoř tmavý (Putorius putorius) a tchoř stepní (Putorius eversmani) jsou však v přírodě hojní a můžeme se s nimi setkat i na našem území. Až do nedávné doby se vědci přeli, která z těchto dvou hbitých šelmiček je opravdu předkem dnešní fretky. Teprve moderní genetické výzkumy daly za pravdu těm z nich, kteří tvrdili, že je fretka potomkem tchoře tmavého. Každý živočich má totiž svoji genetickou výbavu v buňkách uloženu v takzvaných chromozómech. Pro každý živočišný druh je typický určitý počet těchto tělísek. Zatímco fretka má shodný počet chromozómů jako tchoř tmavý, tchoř stepní má na rozdíl od obou předchozích o dva chromozómy méně. Nejčastěji se chovají fretky, které mají podobné zbarvení jako jejich divocí příbuzní. Po staletích chovu v zajetí se však objevily nové barevné varianty těchto zvířat. Rozeznáváme bílé albinotické fretky, kterým chybí tmavý pigment zbarvující srst, nebo fretky krémové či pomerančové.
Štíhlé tělo kunovitých šelem je přizpůsobeno k pronásledování kořisti do jejích úkrytů pod zemí. Takto mohou fretky bez problémů dostihnout krysy či potkany přímo v norách, které si tito obtížní hlodavci hloubí. Lidé tuto jejich schopnost využívali takřka od nepaměti. Již na přelomu letopočtu prý nasadil císař Augustus tyto šelmy do boje proti přemnoženým králíkům na Baleárských ostrovech. Jako pomocníci při lovu králíků slouží fretky na mnoha místech dodnes. Do králičích nor vypouštějí myslivci fretku, která má nasazený náhubek, aby králíka v noře nezadávila. Vyleká však ukrytého býložravce natolik, že se snaží zachránit si život útěkem ze svého bezpečného příbytku. Lovci čekající před norou pak králíky chytají do sítí nebo střílejí.
Jestliže se ještě před nedávnem někdo rozhodl pořídit si domů fretku, neměl před sebou právě lehký úkol. Sehnat odrostlé fretčí mládě vhodné k ochočení totiž nebyla žádná maličkost. Dnes to mají začínající „fretkaři“ mnohem snazší. Kromě návštěvy specializované prodejny s živými zvířaty, kde se freťata objevují čím dál častěji, může zájemce získat svého domácího tchoře přes inzerát od chovatele či na burze živých zvířat. Spolu s novým mazlíčkem obdrží většinou od chovatele zásobu užitečných rad o tom, co by měl své fretce pořídit či jak se k ní chovat, aby byla co nejspokojenější.
Stejně jako kočka nebo pes může i fretka se svým majitelem bydlet v domku se zahrádkou stejně jako v bytě na sídlišti. Všude však bude potřebovat svoji voliéru, která jí nahrazuje doupě a poskytuje jí soukromí a klid. Takové zařízení je užitečné i pro chovatele, když si chce od svého všetečného a nadmíru rozpustilého domácího tchoře přece jen trochu odpočinout. Fretčí klec by neměla být menší než metr krát půl metru a nižší než osmdesát centimetrů. Její obyvatelka však ocení každý čtvereční decimetr navíc a plně spokojená se cítí v ubikaci dvojnásobných rozměrů. Má-li však možnost dosyta se proběhnout po bytě, může mít klec spíše menší. Fretka spí asi osmnáct hodin denně. K tomuto účelu musí mít ve voliéře přichystaný měkký pelíšek. Stejně jako kočka také potřebuje toaletu se speciálním stelivem. Fretčí záchod usnadňuje čištění klece a zjednodušuje tak život nejen jí, ale i majiteli. Protože je fretka velký jedlík, musí mít i vlastní misky na vodu a krmení. Denní jídelníček fretky je nečekaně pestrý. Hlavní složku tvoří samozřejmě čerstvé maso, neměla by však chybět ani vařená rýže, spařené ovesné vločky nebo jiná pochoutka obilného původu. Pro zpestření fretka uvítá i mléko nebo jogurt či tvaroh a čas od času se jí chovatel zavděčí i trochou sladkého ovoce. Stejně jako pro ostatní domácí zvířata lze dnes pro fretky koupit suché krmivo nebo konzervy, které mají správný poměr jednotlivých složek potravy a minerálních látek.
Protože je fretka neposedné a inteligentní zvíře, potřebuje ke svému zabavení a rozptýlení celou řadu hraček. Ke štěstí jí stačí šustivý hedvábný papír, staré ponožky nebo vymytá umělohmotná tuba od vitamínů. Stejně dobře poslouží i rozmanité hračky pro psy a kočky, kterých je na pultech obchodů velký výběr. Nedostane-li fretka svoji hračku, najde si nějakou sama. Její majitel však většinou nebývá rád, musí-li hledat mobilní telefon za sporákem či vytahovat prokousanou kravatu zpod postele. I když soužití s fretkou v mnohém připomíná nesnáze s malými dětmi, po vzájemném sladění představ o společném životě připraví toto ne zcela běžné domácí zvíře svému majiteli nespočet hezkých a zábavných chvil. Jedno má novopečený chovatel fretek jisté - v žádném případě se v životě nebude nudit.