Mgr. Michael Fokt - fotograf Foto Fokt - www.foto-fokt.cz

Jak dlouho fotografujete a jaké máte vzdělání?

Fotografování jsem se začal věnovat během studia na vysoké škole. Ze všech oborů fotografie mne nejvíce uchvátilo fotografování přírody. Kromě jiného šla tato činnost velmi dobře zkombinovat s předmětem mého studia, studoval jsem totiž zoologii na přírodovědecké fakultě University Karlovy v Praze.

Zaměřujete se na nějakou určitou oblast fotografické činnosti?

Jak jsem již uvedl, ze všeho nejvíce mne láká fotografování přírody. Vyrazíte-li s fotoaparátem za město, octnete se v úplně jiném světě. Zanecháte za sebou shon i starosti všedního dne. Jestliže se pozorně rozhlédnete, zjistíte, že se v přírodě na každém kroku něco děje. Každý živý tvor od blechy po slona představuje zajímavý životní příběh a je nesmírně zajímavé pokoušet se okamžiky z jejich života zachytit na film a nabídnout ke shlédnutí ostatním lidem. Podíváte-li se ze správného úhlu, najdete mnoho zajímavostí i na tom nejobyčejnějším zvířeti nebo rostlině, o kterých si myslíte, že už se o nich dávno všechno ví a každý je dobře zná. Každý takový okamžik je navíc neopakovatelný a je zapotřebí i velká dávka štěstí, aby bylo člověku dáno být přítomen ve správný čas na správném místě a asistovat těmto událostem jako pozorný divák a dokumentarista.

Nejvíce mě baví zachycovat to, co na první pohled přímo nebije do očí. Podíváte-li se zblízka na jakýkoli kousek půdy nebo na list rostliny, objevíte obrovské množství nejrůznějších drobných živočichů, které při letmém pohledu unikají pozornosti lidí. Teprve na fotografii vynikne jejich pestrost a nekonečná rozmanitost. Fotografování těchto scén také nepatří mezi nejsnadnější úkoly, je to pro mě také jakýsi vzrušující závod s možnostmi techniky a optiky, ve kterém lze pořád něco zlepšovat.

K fotografování přírody patří takřka neodmyslitelně cestování. Jsem tomu rád, baví mě poznávat nová prostředí a zachycovat jejich přírodní bohatství i životy lidí, kteří je obývají, stejně jako reportážním způsobem zachycovat zajímavé události. V silách jednoho člověka bohužel asi není za svůj život procestovat celý svět a mnoho zajímavých živočichů by mu proto zůstalo utajeno nebýt zoologických zahrad. Pro fotografa přírody jsou to rezervoáry zajímavých objektů pro jeho snažení. Proto se i já věnuji fotografování v zoo s velkou chutí.

Jaké jsou výhody nebo naopak nevýhody této specializace?

Největší výhodou je sama možnost účastnit se zajímavých dějů ve světě zvířat i lidí a zachycovat je na film v souladu se svým vnímáním. To je velký dar, kterého si vážím a kterému jsem ochoten obětovat mnoho jiných věcí ve svém životě. Život v přírodě je také nevyčerpatelná studnice informací, ze které se mohu stále učit, a to jak při fotografování samotném, tak při přípravě publikací. Nevýhodou jsou poměrně omezené možnosti uplatnění této tématiky uvnitř hranic naší republiky, kde se lidé ještě nenaučili vnímat krásy přírody kolem sebe a uvědomovat si její důležitost pro existenci jich samotných.

Snažíte se své výsledky publikovat?

Teprve, když je fotografie nebo série snímků doplněna textem vysvětlujícím nebo dokreslujícím příběh nebo zajímavý moment, který snímek zachycuje, získává tím podle mého názoru celé dílo správnou perspektivu a je zasazeno do souvislostí. Informace, kterou má přinést, je ucelenější a jeho hodnota je proto vyšší. Navíc teprve poté, co mohou tuto informaci vstřebat i ostatní lidé, splnilo celé snažení svůj účel. Proto píšu do periodik články o přírodě, kompletuji své vlastní knižní publikace a fotograficky se podílím na vzniku publikací jiných autorů. Své snímky také uveřejňuji v denním tisku. Uspořádal jsem také několik autorských výstav svých prací.

Kde tedy své snímky uplatňujete?

V současné době již u nás, chválabohu, vychází vícero časopisů zabývajících se přírodou a cestováním. Do některých z nich přispívám svými články a fotografiemi. Další noviny a časopisy zavedly pravidelné rubriky s touto tématikou, což otevřelo další možnosti uplatnění. Zároveň spolupracuji s nakladatelstvími vydávajícími knihy z oboru přírodních věd. Mé reportážní snímky a ilustrační fotografie ze života lidí nacházejí uplatnění v novinách i časopisech. Kolekce svých snímků jsem také nabídl prodejním fotoagenturám, které zprostředkovávají jejich další prodej. Několik let také spolupracuji s pražskou Zoologickou zahradou, jíž poskytuji profesionální fotografické služby.

Kde hledáte pro svou práci inspiraci?

Když se nacházím uprostřed přírody, mám spíše pocit, že se ke mně inspirace řítí na každém kroku a objektů k fotografování je všude dost a dost, takže ve většině případů inspiraci hledat nemusím. To samé platí při pořizování reportáží ze života lidí. Myslím si, že na každé situaci nebo na každém seskupení předmětů lze najít zajímavý moment či úhel pohledu nebo výřez, který stojí za vyfotografování. Záleží jen na momentální chuti nebo potřebě fotografa tyto skutečnosti vnímat.

Jaké technické vybavení používáte?

Jak při fotografování přírody, tak při pořizování reportáží ocení fotograf především pohotovost a snadnou obsluhu svého aparátu spolu s jeho skladností při přenášení a relativně vysokou odolností vůči nepříznivým podmínkám při práci v terénu. Proto v naprosté většině případů používám jednooké kinofilmové zrcadlovky značky Nikon s odpovídající výbavou objektivů, zábleskových zařízení a ostatního příslušenství.

Vyvoláváte si své snímky sám?

Nevyvolávám, protože pracuji téměř výhradně s barevnými filmy, jejichž vyvolávání v domácích podmínkách je v podstatě nemožné.

Je nutné být členem nějaké organizace nebo lze být fotografem ?na volné noze? a pracovat samostatně?

Každý, kdo se rozhodne publikovat nějaké své fotografie v novinách, časopisech nebo v knihách, tak může učinit v souladu s autorským zákonem. Není k tomu zapotřebí nic kromě vlastní kvalitní práce. Chce-li fotograf pracovat na zakázku v oblasti reklamy, firemní dokumentace a podobně, potřebuje živnostenský list. Pracovat tedy může každopádně sám na vlastní pěst, jestliže mu takový způsob práce vyhovuje. Rozhodne-li se pořizovat reportáže týkající se aktuálního dění a společenských akcí, případně hodlá-li při výkonu svého povolání navštěvovat těžko přístupná místa, je výhodné stát se členem Syndikátu novinářů České republiky, který svým členům kromě jiných služeb vystaví novinářský průkaz usnadňující podobné aktivity. Není to však nutnou podmínkou.

Je při výkonu povolání fotografa zapotřebí hodně cestovat? Kde všude jste byl?

V první řadě záleží na tom, jakému odvětví fotografie se člověk věnuje. Ateliérový fotograf mnoho necestuje, u fotografa přírody nebo reportéra se cesty za poznáním předpokládají. V dnešní době snadné dostupnosti většiny míst na Zemi a svobody pohybu by byl hřích těchto možností pro svoji práci nevyužít. Na druhou stranu, krásné snímky přírody se dají pořídit, aniž fotograf opustí vlastní zahrádku nebo třeba pražskou Stromovku. Já sám jsem se při cestách s fotoaparátem zatím držel na půdě svého mateřského kontinentu, kde jsem navštívil rozličná zajímavá místa. V blízké budoucnosti však plánuji několik cest do zámoří.

Kde se dají nejlépe nalézt krásy přírody?

Příroda je všude kolem nás - v Praze stejně jako v Mexiku či v Keni - a všude skrývá mnoho zajímavých věcí. Stačí jen se rozhlédnout.

Jaké jsou vaše cíle do budoucna?

Cílů a tužeb mám samozřejmě mnoho. Některé z nich jsou ještě mlhavé, jiné konkrétnější. Kromě toho, že bych chtěl nadále rozvíjet svoji spolupráci s časopisy a knižními nakladatelstvími, bych velmi rád uskutečnil několik cest do tropických oblastí, přinesl odtamtud ucelené fotografické svědectví o místní přírodě i kultuře a zpracoval je do podoby zajímavého dokumentu.

Co považujete za svůj největší úspěch?

Srovnám-li svůj život s životy mnoha jiných lidí, považuji za úspěch již to, že se mi daří vykonávat povolání fotografa přírody, které jsem si zvolil. Ve svém věku necelých třiceti let se mi podařilo zrealizovat tři knižní publikace a další jsem zajistil po fotografické stránce. Mé články si již našly místo na stránkách nejlepších časopisů o přírodě a cestování u nás. Jsem také velmi rád, že jsem mohl uspořádat tři autorské výstavy svých fotografií.

Je snadné fotografovat zvířata?

Aby byl výsledek profesionální, je stejně jako u ostatních oblastí fotografie důležité mít zažité základní dovednosti, mít povědomí o pravidlech kompozice obrazu a pohotově reagovat a ovládat svůj fotoaparát. Na rozdíl od fotografování lidí se většinou nelze se zvířaty žádným způsobem dorozumět a už vůbec vám zvířata nebudou pózovat na přání. Při jejich fotografování je proto nutné mít velikou trpělivost kombinovanou s rychlým postřehem a hlavně zkušenosti dovolující přibližně odhadnout, jak se zvíře v dané situaci zachová nebo jakým způsobem docílit, aby se zachovalo tak, jak potřebujete - to jsou věci, které se člověk učí celý život.

Jaký je rozdíl mezi fotografováním zvířat v zoo a ve volné přírodě?

Oba dva způsoby mají svá úskalí. V zoologické zahradě máte zvířata tak říkajíc jako na talíři. Kolem nich je ale mnoho nepřirozených a na fotografiích rušivých předmětů, jako jsou mříže, oddělovací skla, misky na krmení, kachlíkové podlahy a stěny a mnoho jiných věcí. Zvolit záběr tak, aby byly tyto rušivé elementy na snímku eliminovány, není nic snadného. V přírodě si zase člověk nemusí lámat hlavu s artefakty lidské činnosti, o to těžší je však nalézt zvíře a přiblížit se k němu tak blízko, aby bylo možné pořídit kvalitní fotografii. Je také zajímavé si uvědomit, že mnoho snímků, které se zdají pocházet z volné přírody, je ve skutečnosti aranžovaných. Zvláště snímky menších živočichů, jako je různý hmyz nebo například žáby či ještěrky, je možné vyfotografovat v sídlištním bytě na jídelním stole tak, že jsou od snímků z volné přírody k nerozeznání. Stačí k tomu hrst hlíny, dva tři kameny, trs trávy a samozřejmě fotografovaný objekt. I takovéto aranžování přírody se však musí umět. Zkrátka lze říci, že stejně jako lidé jiných profesí mají i fotografové přírody své triky, pomocí kterých mohou docílit výsledků, kterých docílit chtějí.